Můj příběh – Jak jsem potkala anděly

Že andělé neexistují? Ale ano.wink Jsou všude kolem nás. Dnes se s Vámi podělím o svou vlastní příhodu, jak jsem potkala anděla. A ne jednoho. Hned 4.smiley Třeba se pro Vás tento příběh stane inspirací a uvědomíte si, že jste se vlastně s andělem setkali i Vy. Jen jste si to neuvědomili.heart

-----------------------.jpg

JAK TO VŠECHNO ZAČALO TAK NĚJAK „NORMÁLNĚ“

Byla středa, docela normální den. Prázdniny, děti na příměstském táboře. Já si lebedila, že je o ně dobře postaráno a já mám čas na práci. Prostě takový normální den. Ale to jsem ještě netušila, že mě čeká setkání hned se 4 anděly v jeden densmileyheart

Píšu, vyřizuju objednávky, tvořím a říkám si, že bych měla rodině ještě připravit něco k večeři. Až přijdou, budou mít hlad… Hlavně děti z tábora – znáte to…smiley Strčila jsem tedy do remosky pár kuřecích stehen – nenáročné, pečou se samy – a šla dál pokračovat v psaní. Mimochodem, když jsme u té remosky – poslední 4 roky nepeču už v ničem jiném. Všechno upečené v remosce je tak nějak šťavnatější, nemusí se ani nijak zvlášť hlídat, podlévat… A o kynutých buchtách ani nemluvě… Prostě superyes

Ale vraťme se k příběhu. Sedím u notebooku, kuře se spokojeně peče. Kouknu na hodinky a zjistím, že je fůra hodin a čas jet děti vyzvednout. Tak jen tak po domácku skočím do auta, setinová myšlenka, jestli mám pro jistotu vypnout remosku? Ale ne, za 15 – 20 minut jsme zpátky, alespoň se to pořádně propeče. Máme rádi křupavou kůrčičkusmiley

STÁLE JEŠTĚ NEVÍM, CO MĚ ČEKÁ……

A tak si to drandím pro děti, vyzvednu je a frčíme zpátky, žádné zdržování. V autě poslouchám kulometnou palbu vyprávění, jak se celý den měly. Odbočuju z hlavní na vedlejší, pravotočivá zatáčka, takže ubírám rychlost (přiznám se, že normálně jsem spíše řidič s rychlostí Formule 1). A najednou slyšíme s dětmi ránu, auto se prudce zastavuje – naštěstí jsem díky zatáčce jela opravdu pomalu – a nejede….

A JE TO TADY!no

Tak a je to v pytli. Vystupuju z auta, abych zjistila, co se vlastně stalo. V první moment jsem si myslela, že jsme na něco najeli, že se něco zapříčilo pod autem… První pohled byl jasný. Zapříčilo. Ale to, co se zapříčilo, odpadlo bohužel z mého auta… Přede mnou odpadlé levé přední kolo, vytékající olej na silnici….

Takže rychle zavolat pomoc. Nikomu se tedy naštěstí nic nestalo, jela jsem pomalu, náraz nebo spíše náhlé zastavení, bylo bez následků… Ale co kdybych náhodou jela rychleji? Za námi, před námi ani v protisměru v ten moment taky nikdo nejel. Protože kdyby jo, tak do sebe nejspíše nabouráme…

ANDĚLÉ PŘICHÁZEJÍ

A volám svému andělovi číslo 1 – Jirka. Co se týká aut, spraví naprosto všechno. A navíc se nehoda stala kousek od jeho dílny. To je super, protože to bude určitě chtít odtáhnout. Chvíle napětí, jestli to zvedne, je doba dovolených. Co když je zrovna někde pryč? Ale mám štěstílaugh První anděl je tady! Musím sice chvíli počkat, ale co, hlavně že je to na dobré cestě…. Že dorazí tak za půl hodinky. No to je nicsmileyyes

images--41-.jpg

Čekáme tedy s dětmi u auta, ze kterého nekonečně dlouho vytéká olej. Mezitím jsem samozřejmě zavolala taky manželovi. Protože jsem si vzpomněla, že jsem doma nechala zapnutou remosku. V domnění, že budu za chvilku zpátky… Naštěstí se už taky vracel z práce domů, takže remoska je vyřešená…

Postáváme u auta, kolem občas někdo projede. Najednou u nás zastavuje auto jedoucí v protisměru. Přejelo z protisměru na naši stranu silnice a parkuje proti nám. Kousek od nás je autobusová zastávka (stalo se to kousek od centra města). Tak si říkám: „Asi jde někoho vyhodit na autobus… Ale proč tak blbě čumí??? Lidi jsou zkrátka zvědaví….“

Z auta vystupuje pán a míří si to směrem k nám. „Dobrý den. Jel jsem tudy už před chvílí na druhou stranu, teď se vracím a vidím, že tu pořád ještě stojíte. Potřebujete pomoc?“ A já se hned zastydím a v myšlenkách se omluvím za to, že jsem ho považovala za „čumila“. Říkám, že děkujeme, že pomoc už je na cestě…. Usměju se a ještě jednou se v duchu omluvím za své negativní myšlení…. Můj anděl číslo 2 odjíždísmiley

Čekáme dál, klečím vedle auta, okukuju, co se vlastně stalo a najednou za sebou slyším opět hlas. „Dobrý den. Potřebujete pomoc?“ Anděl číslo 3smiley S díky zopakuji, že už je pomoc na cestě. Anděl číslo 3 tedy odjíždí….

Po další chvíli (čekali jsme tam všehovšudy maximálně 40 minut) se k nám přibližuje starší paní, po domácku oblečená. „Dobrý den. Už vás tu chvíli sleduju. Bydlím tady naproti a ze zahrady jsem si všimla, že tu stojíte i s dětmi. Pojďte na chvíli ke mně na zahradu, dám vám limonádu, je horko…..“ Anděl číslo 4smiley Odpovídám, že pomoc už by měla opravdu každou chvíli dorazit. Děkuji a chvíli si u auta povídáme….

Nakonec přijel anděl číslo 1 i s pomocníkem a vše se vyřešilo ještě ten večer. Auto opravilo, skvrna od oleje na silnici vyčištěná…. A já jsem nemusela udělat prakticky nic….

child-2443969__340.jpg

MOJE UVĚDOMĚNÍ

Zpětně jsem si ale uvědomila, co všechno se mohlo bývalo stát, a pocítila jsem velikánskou vděčnost za to, jak mi bylo po celou tu dobu pomáháno.

– kdybych jela někde mimo město a tudíž o hodně rychleji – bylo mi řečeno, že bychom se pravděpodobně vlivem náhlého zastavení převrátili na střechu…

– nehoda se stala opravdu jen kousíček od Jirkovi dílny – takže méně komplikací s odtahem

– 3 další úplně cizí lidi se během chvilky zajímali o to, co se stalo a chtěli upřímně pomoci

ZÁVĚR A POUČENÍ

Závěr? I přesto, že jsem na své duchovní cestě ušla už velký kus, sklouzla jsem k negativnímu myšlení a hodnocení ostatních předem (viz pán, který chtěl pomoci a já ho považovala za čumila).

Ještě více si teď uvědomuji a dávám pozor na to, abych si nedělala o ostatních žádné závěry. Nesoudit, nepředjímat.

Vidět v každém to dobré neznamená být hloupý a naivní!

Děkuji všem svým zachráncům – andělům – jsem vděčná, že vás mámheartlaugh

I Vy je máte. Jen je třeba uvěřitsmiley

Jsem si na 100% jistá, že veškerá pomoc, která mi ten večer přišla, to jak všechno šlo „jako po másle“, je opravdu jen díky mému vnitřnímu nastavení. Znám spoustu lidí, kterým se stalo něco podobného a bohužel díky jejich kritickému a negativnímu přístupu k životu se jim nepříjemné situace jen komplikují a stávají se ještě zamotanější a těžší.

girl-511883_960_720.jpg

USMĚJ SE, KDYŽ MŮŽEŠ A VŠECHNO BUDE FAJNlaugh Jeden malý úsměv změní rázem tvou náladu a vše jde snázyes

Chcete se více propojit s Vašimi anděly? Poznat znamení a signály, které Vám posílají každý den? Využijte nabídky Letní Slevy 20% na zasvěcení do energií Andělské Reiki.

Přeju Vám všem mnoho takovýchto podobných setkání. Pohladí totiž po duši a dostane se Vám uvědomění, že pomoc je vždy na blízku… Jen ji umět rozeznatsmiley

w24b9359-upraveny2.jpg  heartS láskou, Markétaheart

 

Komentáře
  1. Simona Kratochvílová napsal:

    Markétko, krásný příběh, andělé byly přesně ve správný okamžik na správném místě. Já sama za sebe už ,,vím´´, že i moji andělé jsou a pomáhají mi , protože s každým dnem mi jde vše lépe a lépe. Dřív to tak nebylo. Co jsem ale začala s Reiki a Andělskými Reiki, i manžel nedávno prohlásil-,,Mamko, nám jde nyní spoustu věcí tak hladce a bez komplikací´´ a dokonce pronesl, že od té doby, co ,,reikuji´´ se hodně věcí změnilo k lepšímu a je u nás i mnohem krásnější atmosféra. Děkuji Vám Markétko, děkuji sobě a všem andělským bytostem.

    • Markéta napsal:

      Simčo, děkuji i já Vám, že jsem Vás mohla poznat-:) Jste velmi silná žena! A taky pěkný pracant, někdy až moc…. Mějte se, Markéta

  2. Andrea napsal:

    Moc hezký článek. Vím, že Andělé jsou s námi neustále, bohužel jim někdy neumíme „naslouchat“, rozpoznávat znamení, která nám tak usilovně dávají. Spolehlivě však funguje můj malý andílek doma, v pravou chvíli dokáže přijít, jen tak jakoby „náhodou“, spontánně, bez přemýšlení něco plácne a jde dál 🙂 .-) 🙂 A já pak jen čučím s pusou otevřenou, jak je to vlastně jednoduché. 🙂 Děti jsou Andělé. Krásný den Markétko a všichni 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů